www.fialin.cz

Zelená technika ČSLA

Příbram plán

Úkol výletu zní: „Po stopách horníků“ a ponese se i v tomto duchu, protože město Příbram má hornickou minulost, kterou my prozkoumáme. J Výhoda je, že pokud budeme navštěvovat všechny doly a muzea ve městě, tak nejsme závislí na počasí. Nevýhoda je, že se asi trochu ušpiníme (děti víc), ale myslím si, že to za to stojí.

Proč právě sem? Je to pouhých 80 km od Prahy, což je cca 1 hodiny jízdy normálním vozem podle silničních předpisů. Ve městě jsou cca tři hornická muzea, několik vyhlídek po okolí a další zajímavá místa, která stojí za návštěvu. Připravil jsem návrh plánu, jak bychom mohli nejlépe strávit čas během prodlouženého víkendu.

Návrh výletů a činností během našeho pobytu:

Čtvrtek 7.5.2015

Příjezd do Příbrami. Zatím jsem vybral ubytování v Penzionu U Šindlerů, kde bychom se navečeřeli, následně by byla relaxace v bazénu a společenská konverzace na téma: „Jak jde život“ Konzumace alkoholických nápojů bude DOVOLENA. V penzionu U Šindlerů nabízejí ubytování ve dvou dvojlůžkových a dvou třílůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. K dispozici je dětská postýlka, bazén v interiéru, televize a internetové připojení. Vím, že kdybychom jeli všichni, tak se tam asi nevejdeme, proto bych potřeboval vědět, kolik nás opravdu jede. Podle toho bychom zajistili ubytování.

 

Pátek 8.5.2015

Dopoledne bychom mohli jít navštívit místní hornické muzeum Příbram – Ševčinský důl, dále Hornické muzeum Příbram – Důl Vojtěch. Mezi těmito doly jezdí historický důlní vláček. To si myslím, že by z historie dolů mohlo stačit a přesunuli bychom se do pivovaru Podlesí, kde bychom si mohli odpočinout a pak vyrazit na rozhlednu Orlov, kde bychom dnešní putování po Příbrami ukončili. Níže je pár fotek a popis muzeí.

 

Hornické muzeum Příbram – Ševčinský důl

Provoz hornického muzea s rozsáhlou expozicí sbírek z historie hornictví. Pořádání výstav a vystoupení. Expozice jsou umístěny v historických provozních a správních objektech. Muzeum umožňuje jízdu hornickým vláčkem po povrchu i podzemím, prohlídky několika kilometrů štol a jízdu po skluzavce.

 

Historický důlní vláček

Jedná se o obnovenou historickou dráhu, vybudovanou po roce 1884 pro dopravu stříbrné a olověné rudy. Hornické muzeum Příbram zprovoznilo tuto ojedinělou technickou zajímavost a atrakci pro děti i dospělé.

vlacek

 

Rozhledna Orlov

Malá dřevěná konstrukce byla postavena na úpatí vrchu Třemošná na jaře 2009, měří necelých 5 metrů. Umožňuje daleký výhled východním směrem, například na Příbram.

Rozhledna

 

Sobota 9.5.2015

Druhý den bychom se dopoledne věnovali okolí Příbrami. Můžeme navštívit Vyhlídkovou věž dolu Řimbaba, pak navštívit poutní areál Svatá Hora a zámeček Ernestium, ale neměli bychom vynechat Pohádkovou zemi, která se nachází v Pičíně, kde se nachází i tvrz Pičín. Bohužel tvrz je nepřístupná, takže by nám měl stačit pouze letmý pohled z vozu. J

 

Vyhlídková věž dolu Řimbaba

V dole Řimbaba se těžila ruda do roku 1900, kdy byly zásoby vyčerpány. Poté důl sloužil jako větrací a úniková šachta nebo školní důl pro nedaleké učiliště. V roce 2013 zde byla uzpůsobena bývalá těžní věž na věž vyhlídkovou. Z výšky 11 metrů nad zemí spatříte blízké kopce jako Malá Třemošná, Zavírka, Vojna nebo poutní Svatou Horu. 

Simbaba

 

Poutní areál Svatá Hora

Tato mariánská bazilika patří k hlavním poutním místům v České republice. První mariánská kaple v těchto místech stála již v roce 1260. V 15. stol. Tu stával malý kostelíček s věží a zvonem, kde byla uctívána nynější socha Panny Marie s Ježíškem. Prvním jejím ctitelem byl první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Soška Panny Marie pochází z roku 1348, je tmavá, vyřezaná z hruškového dřeva. Od dob baroka je oblékána jako královna do různých šateček v liturgických barvách. V roce 1732 byla slavnostně korunována se souhlasem tehdejšího papeže krásnými korunkami. Hlavní pouť „Korunovace“ se koná každý rok o třetí neděli po Seslání ducha svatého. Poutní slavnosti jsou zde však od jara do konce podzimu každou neděli i sobotu. Nynější chrám byl postaven v letech 1660 až 1673 podle jednotného plánu architekta Carla Luraga. Stavba je pojata jako mariánský hrad: náměstí, vstupní brána, ambity se čtyřmi hlavními kaplemi a dalšími devíti oltáři, malé nádvoří a uprostřed vyvýšena svatyně Panny Marie Nanebevzaté. V ní je stříbrný oltář, bohatě zdobený svatostánek a nad ním stánek pro milostnou sošku Panny Marie. Z Příbrami vedou na Svatou Horu kryté schody 460 m dlouhé, postavené v roce 1730. Od roku 1990 je duchovní správa Svaté Hory opět svěřena kněžím kongregace Nejsvětějšího Vykupitele – redemptoristům.

Svata_Hora

Zámeček Ernestium

Na konci 17. století se majitelem původní tvrze stal pražský arcibiskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka, který ji nechal opravit a barokně rozšířit. Zcela zásadním se pro zámek stal rok 1849. Díky prudkému růstu těžby stříbra se zámeček stal sídlem montánního učiliště, které v roce 1894 získalo status vysoké školy. V roce 1946 škola přesídlila do Ostravy. Prostory zámku začaly být využívány pro potřeby města (muzeum, kulturní středisko). V současnosti se v budově nachází Galerie Fr. Drtikola, Muzeum III. odboje, informační centrum a kanceláře.

Zamecek

 

Pohádková země

„Tady mluví stromy, skřítci, tady to žije jinými bytostmi,“ říká o svém království paní Vítězslava Klimtová. „Všichni jsou tu dobří. I ti čerti jsou poněkud pitomí, ale jsou to dobráčci,“ pokračuje spisovatelka, malířka, ilustrátorka a autorka všech Pohádkových obyvatel země.  „Udělala jsem si vlastní svět, a teď sem chodí lidé a radují se stejně jako já.  V domě se zabydleli skřítci, poletují tu elfíci, peče tu Koláčová dušinka, vlnu motá Klubíčková babička, svůj domov tu našel Vodník přehradní, v čarodějné chýši se už míchá lektvar  a dokonce sem přiletěl drak a přiklusala luční kobylka,“ vypráví s láskou o svých kamarádech paní Klimtová.

Pohadkova_zeme

 

Tvrz Pičín

Zbytek středověké tvrze v areálu JZD naproti kostelu s největší pravděpodobností ze 13. století. Již v roce 1320 bylo panství darováno maltézskému řádu. Podle jiných autorů je tvrz výslovně zmiňována až v roce 1473. Od poloviny 18 stol. byla součástí hlubošského panství a tvrz byla přestavěna na sýpku. Jedná se o stavbu přibližně čtvercového půdorysu. Původně byla postavena jen nižší část a až později asi v 16. stol. dostavěna dvoupatrová budova s asymetricky umístěným průjezdem. V některé literatuře se o této části mluví jako o zámku.

Picin

 

Neděle 10.5.2015

Při cestě domů bychom se mohli zastavit třeba na zámku Vysoká u Příbrami. Já bych doporučoval navštívit autenticky dochovaný vězeňský areál (ať víme, do čeho jdeme), svého druhu ojedinělý ve střední Evropě, který obsahuje i vyhlídkovou věž Vojna, pak oběd a kdo bude chtít, tak se může ještě zastavit na zámku v Dobříši.

 

Zámek Vysoká u Příbrami

Novorenesanční zámek si nechal podle návrhu architekta Čeňka Gregora postavit hrabě Václav Kounic v roce 1878. Mnoho let u svého švagra pobýval hudební skladatel Antonín Dvořák, kterého při komponování inspirovala okolní krajina. Kolem objektu se rozkládá nádherný park s Rusalčiným jezírkem.
Dnes je zámeček koncipován jako památník slavného skladatele, menší expozice se věnuje životu manželů Kounicových. Spatříte instalace maket scén z několika Dvořákových oper a kostýmy hlavních postav opery Rusalka. V posluchárně se necháte unést tóny některého z Dvořákových děl.
Památník je veřejnosti přístupný celoročně.

Vysoka

Vězenský areál Vojna

Autenticky dochovaný vězeňský areál, svého druhu ojedinělý ve střední Evropě. Tento původně zajatecký tábor pro německé válečné zajatce, situovaný mezi bývalými uranovými šachtami, sloužil v období 1949–1951 jako tábor nucených prací a následně do roku 1961 jako vězeňské zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu. Expozice seznamují s perzekucí po únoru 1948, protikomunistickým odporem a přibližují dějiny uranového hornictví.

Společně s památníkem, který je pobočkou příbramského Hornického muzea, byla věž veřejnosti zpřístupněna 18. května 2005. Původně prostor po roce 1947 fungoval jako tábor pro německé válečné zajatce, později jako jeden z táborů nucených prací pro odpůrce komunistického režimu.

Vojna

Zámek Dobříš

Současná podoba rokokového zámku se znaky francouzské architektury pochází z let 1745-65. Až do roku 1945 byl ve vlastnictví rodu Colloredo-Mannsfeld. Po 2. světové válce byl objekt zestátněn a až do roku 1989 sloužil jako Domov spisovatelů. Od roku 1998 je v soukromém vlastnictví. Prohlédnete si rozlehlý zrcadlový sál a 11 pokojů ve stylu rokoka a klasicismu, francouzský a anglický park. Na výběr máte z několika prohlídkových okruhů. V zámku se můžete ubytovat i najíst.

Dobris

 

 

dne 4.3.2015

vypracoval: Fialin